"Cetnici z Voloveho! Zatykaji!", krici Erzika Suhajova, v Pospisilove Balade pro banditu ztelesnena 15letou Ivou Bittovou. Protoze jsem v tom kusu zamlada fidlal na harmonicky a protoze miluju bicykly, rozhodl jsem se ozivit tenhle obraz z prvni republiky. A to hned dvema zpusoby...

ZPUSOB PRVNI

VE STYLU STRAZNIKA KUBESE (T.J. NA MTB) PO STOPE VNUKU NIKOLY SOHAJE - LOUPEZNIKA

Potkat na Podkarpatske Rusi loupezniky neni problem. Tomas to pochopil, kdyz zjistil, ze Canon je fuc i s futralem, dvema filmy a opaskem. Problem ovsem je potkat ty stejne grazly podruhe a vysvetlit jim, ze nase osobni veci od nich nehodlame odkoupit. Ze zadame vraceni a omluvu. Jsme strasne tvrdi chlapi a tak jsme jim to vysvetlili. Jen ty naexponovane filmy uz si Suhajove-juniori vytahli a prohledli.

Podobnych vzrusujicich zazitku se muzete dockat, kdyz si opatrite prizvanie a nase pasovka vam za ne da do pasu razitko OBMEN, sezenete si mapy (autor teto reportaze muze pomoci), zakoupite proviant, a kdyz si ve Vysnem Nemeckem date posledni pivo (Zemplin 12 za 7,50).Pak se protahnete ridnouci zeleznou oponou, skvirou mezi tankovymi zatarasy, mezi ostnatymi ploty okolo straznich vezi do zeme fakt netusenych moznosti a tusenych nemoznosti. Do lidsky pratelske, koziskem lesu porostle, horstvy korunovane, prekrasne Podkarpatske Rusi. K lidem, kteri vam denne dokazou, ze cim chudsi, tim stedrejsi.

Zeme Podkarpatoruska byla prevzata r.1918 ve stavu hospodarsky i kulturne velmi neutesenem. Byla tam robota (do r.1920 tzv. "kobliny" a "rokoviny"), loupezne vymrskavani pudy, uhoreni, spalovani lesu na vlaceni trnim, hnojeni "kosarenim" (nocovani ovci na polich), rucni mleti mouky, paleniste (zdar, zar). Zkratka stav hospodareni jako pred 100 lety na zapade. Na Vrchovine radil hlad, epidemie, ba i smecky vlku.

Na Verhovine jsme meli hlad jako vlci, to jo. Ale Zakarpatje nehladovi ani v nejmensim a vlci prichazeji v lete do dolin jen zridka.

Podkarpatska Rus jest narodnostne nejslozitejsi zeme v CSR. Slovacky zivel saha k Uzhorodu, rumunsky sidli na jihovychode, 14 nemeckych drevarskych obci... Rusove a Rusini jsou puvodnim obyvatelstvem.

A lid je to hrdy! Jen povazte: Americky turista je king kdekoliv na zemekouli v momente, kdy vytahne neodolatelnou bankovku, kreditkartu, ci sek. Ne tak na Ukrajine! Na vychod od Mukaceva si s nima muzete tak leda... Napriklad zapalit fajfku. V bankach (jevech to zridkavych), jinou nez vlastni menou evidentne pohrdaji. Lid poulicni by vexloval, ale nezna realny kurs, obava se menove reformy v Ceskoslovensku, neumi bez scotu pocitat, atd. Takze vyymente si doma nebo v Uzgorode ci Mukacevu, kurs v lete 1991 byl od 2:1 do 1:2. Neprodavejte tam svoje teplaky nebo kecky, neni to dost elegantni.

Dobrosrdecni Zakarpatci stejne skoro nikdy za ochotnou pomoc nechteli zaplatit. Jsou mnohem min prodejni, nez treba my za marky ci franky. Dobre je vzit par malych darku - cokolady, bonbony, puncochy, nuz, zvykacky (a jine gumove zbozi) ap. Ale nejlip zaplatite opravdovym zajmem, pochvalenim, usmevem, adresou, spolecnou fotkou.

ZASOBOVANI

Bida, ale ne tragedie. Chleba je skoro vzdycky, slanina casto. V "Produktech" lze dale zakoupit nakladana zeleno-hneda rajcata a 5 litru, marmelau, nakladany stovik a americke cigarety. Taky chaluhy a krevetky za luxusni cenu 2,50 rublu. Nic drazsiho nemeli, tak jsme jedli krevetky. Mivaji sladke pecivo, ovesne vlocky, i vajicka jsme zahledli. Ve meste na trhu je slusny vyber pro kraliky a vegetariany. Zkratka da se prezit. V ostatnich obchodech je deficit.

Je treba proniknout do mistni "stinove ekonomiky". Uz vam bylo nekdy do veloflasky nadojeno primo z vemene a s nekompromisnim Poprobuj! podano? Melo to teplotu a vuni onoho dobytcete a prenaramnou chut! Ten endiaron jsme mozna uzivali zbytecne. (Lec nekdy ho doporucit lze. Pro prevenci staci 2x1, kdyz se vase stolice zacne podobat hovezi, tak 3x1 az 3x2 a radeji k lekari). Skvele mleko lze koupit, smenit nebo dostat v chalupach a na salasich. V Sineviru (zapadne od Kolocavy) jsme natrefili na "pivbar" a prekvapive meli i pivo. Teda, pivo... Asi jako kdyz Breclav 10&grad nechate dva dny otevrenou. Kdyz ty becky brecky dovezou, chlapi z okoli vseho nechaji, vezmou zavarovacky a sejdou se v temnem suterenu pivbaru, aby ty becky nastojaka vypili. Tlacenice byla vesela do momentu, kdy me Tom vyfotil s bleskem, jak v tesnem sevreni tech dobrych muzu natahuju ruku s petirublovkou, zadaje natocit do ctyr velolahvi a ctyri susene ryby k tomu. Pak nam dobri muzi chteli dat na hubu.

Hospody na dedine zpravidla bud nejsou, nebo na nich visi obrovsky zamek. Ale sem tam se najde, toho je pak treba okamzite a radne vyuzit. V mesteckach jsou restaurace; jednou vas ochotne obslouzi (za pet rublu komplet obed + 50 g vodky), podruhe vas vyhodi s tim, ze skrabou kartosku (ve tri odpoledne).

SILNICE

Byly v roce 1918 v ubohem stavu. Deli se na statni, zupni, vicialni a obecni.

Nevim, jestli se tak deli i nadale, ve vyse uvedenem stavu nicmene setrvavaji. Takze mauntynbajk je tu universalne vhodnym naradim. Otrlejsi cykloturista by to po zupnich cestach zvladl i na 32 mm plastich. Na silnicich vsak hrozi chemicka smrt z desive hulicich gruzaviku.

Teren (jako vsude na svete) je na MTB s baglama sjizdny jen po cestach, nebo alespon po dobytcich stezickach. Lesnacky jsou casto "bahnacky", rozbite od stahovanych bukovych a dubovych kmenu, od tezkych nakladaku a vezdechodu. I tak se vyplati se na cesty doptat, mimo ne ztroskotate. Les (casto puvodni prales) je ztezi pruchodny pesky. Tam jsme ty mrchy dilem tlacili, dilem nosili. Expedicni "Velamosky" vazily kolem 40 kg, Lombardo a Torpado o par kilo min, ale nosily se stejne spatne. Vsichni tri vyrobci kol zaslouzi pochvalu, bajky drzely obdivuhodne. Ctyrkilometrovy sjezd korytem kameniteho potoka (Kolocava - Nemecke Mokre) s brasnama vpredu, vzadu (ze Snezky Nachod), na riditkach. To byl supertest a nebyl jediny. Vyrobce ATB-VELAMOS a dovozce kol Torpado, HAIMEX Brno, nam bicykly pro expedici dokonce zapujcili. Jeste jednou diky!

KRAJINA

Bohatstvi prirodnimi, dosud neporusenymi krasami, jest v Podkarpatske Rusi nesmirne. Hlavnim puvabem jsou bezlese poloniny, skytajici nadherne vyhledy.

Nejhorsi je se na tu zatracenou poloninu dostat. Probit se listnatym (na vychod od Terebly uz smisenym) pralesem, propotit se neskutecne strmym 500-700 metrovym prevysenim. Mimo cesty to opravdu nezkousejte - viz vyse. Les konci asi tak ve 1300 metrech, jako kdyz utne. Nad nim to zdalky vypada jako hladky koberecek: pastva pro ovce, horsky bejky a bajky. Omyl: drny, kopecky, boruvci, roleta od tisicu struzek - to se s bagazi jet neda. Je potreba najit cestu a ji se drzet i za cenu uhnuti z idealniho smeru.

Vezmu to od zapadu: Polonina Runa (Rovena) 1482 m.n.m., je opravdu nahore dosti placata, vyjet se da z Lipovce. (Z Lumsur ani z Ljuta to nejde, vyzkouseli jsme.) Na ni drive turbaza, nyni raketbaza. Polonina Borzava je asi nejkrasnejsi. Na Stoji (1679 m.n.m.) opet Sovetska armada, na Plaji (1334 m.n.m.) pohostinni meteorologove. Ostrejsi hrbet je dlouhy pres 40 km, z toho lze asi dve tretiny jet. Vystoupat muzete z Volovce, od nadrazi proti proudu potoka na vychod.

Polonina Svidovec je mohutnejsi, drsna, prenadherna.

Hlavni hreben se tahne 1600-1700 m vysoko, krasne vyhledy k severu i jihu. V udolich jest zrejmy ledovcovy vliv (moreny), na dne se zrcadli jezirka. Caste jsou tu nahle a dukladne lijaky a divoke blyskanice.

Skoro cely hreben je sjizdny. Vystup: Ust'-Corna, Lopuchovo (za Cechu Brustury - nemecka drevarska obec), Jablonica, u posledni chalupy doleva (na vychod). Po 4-5 km serpentin jste na vedlejsim hrebinku - plajce - a po dalsich 10 km paradniho traverzu budete na krizovatce. Rovne ke kolibe Podpula, zde...

Jest pokusna mlekarna, v niz se dostane tez nouzovy nocleh a obcerstveni...

Po 50 letech socialismu se sotva drzi zprima, ale dobre lidi, nocleh a mleko jsme tam nasli pri obou expedicich. Ze zminene krizovatky smer strme stoupajici vpravo vpred na kopec s trianglem, to je ta spravna cesta na hlavni hreben. Lze se dat k zapadu a jeste do vecera objet udoli Jablonice (asi jako Vratna) pres Tempu (1639 m.n.m.) nebo padnout pres Apecku (1511 m.n.m.) na jih k Teresve. Nebo prespat na kolibe a pak se za den da Svidovec prejet na vychod a pod Bliznicou (1883 m.n.m.) vyhledat starickou turbazu Dragobrat, obyvanou roztomilym chrchlavym dedeckem a mysma. Pry raj alpinistu a lyzaru, jiste vsak entomologu-parazitologu.

Noclehy...jsou spojeny s obtizemi, pri nichz se casto uplatni spaci vak a prasek proti hmyzu.

Polonina Cerna Hora - hic sunt medvedi. Z Jasine pres Lazescinu na turbazu Goverla, obyvanou uz jenom tema mysma. Odtud zajimava cesta (dlazdena kameny napric) pod Petros (2020 m.n.m.), vytlacit do sedla mezi nim a Hoverlou, 4 km parkova cesta traverzem pod Hoverlu (2061 m.n.m. - nejvyssi na Zakarpati). Dal to zname jen v mlze, desti a pesky, coz do Pelotonu nepatri.

UBYTOVANI

Parada! Z dvaceti noci jsme v Geme stravili ctyri. Hned prvni vecer nas v Perecine prijali ve skromnem hotylku, za 4 ruble a jezdce plus bicykl u postele. Za hodinu jsme se odtud zas stehovali - policejne cizincum zakazano! V hotelu ve Svaljave nas zas nechteli proto, ze pry je to pro cizince moc drahe (20 rublu) a at jdem k Jelene Michajlovne za 4 ruble. A dobre jsme udelali, mela bojler. To hotel v Mezgore (ukrajinsky Mizgirja, cesky Volove) byl taky za 4 ruble, ale bana jen ve ctvrtek. A ty hajzliky!

Tri noci v turbaze, zbytek u domorodcu. Vzdycky nam nabidli svoji postel a nikdy nic nechteli. Chce to spacak, slusnost a skromnost, strecha se uz pak najde. Nejkrasnejsi strecha byla ta s dirou misto komina a nad ni hvezdy. To bylo v kolibe malicke jako stan, strezene dvema ovcackymi psy na severnim svahu Podpluly, s doutnajicim kmenem na hlinene podlaze.

MIMOCHODEM

Velociped si lze bez priplatku vzit do sirokorozchodneho vagonu. Hure do lehatkoveho.

Ve Francii jsem stopoval s bicyklem "pod pazi", na Zakarpati lze tohle provozovat skupinove. Na Svidovec s nami na korbe Kamazu cestovalo asi 20 nebezpecne zdivocelych konvi od mleka, smradlavy veprik v pytli (zdivocely z tech konvi), na retezu pes, ktery se strachy... No, taky nevonel, pasacka s oveckou a tri velehroudy ovciho syra. Ridici to necinilo nejmensi problem, Zakarpatci jsou opravdu moc fajn.

Dalibor Le Bloch

Druhy pokus o "oziveni" strazmistra Kubese byl ten, ze jsem ceske cetnictvo po pul stoleti znovu posadil na bicykl. Presneji (tj. skromneji) - postavil jsem pro mestskou policii v Brne prvnich nekolik citybajku. Snad se to ujme...

(V clanku byly kurzivou pouzity citace z "Pruvodce po Ceskoslovenske republice" B. Laznovskeho, "ORBIS" Praha, 1930.)

MTB - expedice na Podkarpatskou Rus realizoval v cervnu a zari 1991 MTB - Favorit klub Brno, sponzorovany prodejcem jizdnich kol "LeBloch, Bicykly - BRNO".